Šachovnice a její směr

Šachovnice má osm sloupců označených a až h a osm řad 1 až 8. Každý hráč má při správném položení světlé rohové pole vpravo. Bílý král začíná na e1 a černý na e8; bílé dámy stojí na d1, černé na d8. Na první a osmé řadě jsou od krajů věže, jezdci, střelci, dáma a král, pak zrcadlově střelec, jezdec a věž. Pěšci tvoří druhou a sedmou řadu. Bílý vždy začíná. Kdo se teprve učí, ať před partií postavení zkontroluje podle těchto souřadnic, protože chybně otočená deska zkazí celé cvičení.

Jak chodí figury

Věž se pohybuje po řadách a sloupcích, střelec po úhlopříčkách a dáma oběma způsoby. Tyto figury nesmějí přeskakovat obsazená pole. Jezdec chodí ve tvaru písmene L, tedy o dvě pole jedním směrem a o jedno kolmo, a jako jediný přeskakuje figury. Král jde o jedno pole kterýmkoli směrem, nikdy však nesmí vstoupit do napadeného pole. Pěšec jde přímo vpřed o jedno volné pole, ze svého výchozího pole může o dvě, jsou-li obě volná, a bere pouze šikmo vpřed. Pěšci necouvají.

Co znamená tah a braní

V každém tahu hráč přesune jednu vlastní figuru na přípustné pole, případně provede zvláštní tah popsaný v další kapitole. Pole obsazené vlastní figurou není dostupné. Na pole s protivníkovou figurou lze vstoupit, pokud způsob pohybu dovoluje její sebrání. Sebraná figura se odstraní. Král se nikdy skutečně nesebírá, protože pravidla vyžadují vyřešit šach. Praktický nácvik začněte bez soupeře: vyberte si věž na a1 a zkuste jmenovat pole, kam by mohla jet na prázdné desce; poté přidejte překážku na a4 a sledujte změnu.

Klidný první večer

Na začátku nepotřebujete hodiny ani slavná zahájení. Připravte všechny figury, domluvte si tempo a zahrajte deset tahů s tím, že před každým z nich nahlas řeknete, která figura je napadena. Neřešte, kdo je lepší. Po desátém tahu pozici vyfotografujte nebo zapište a společně vyhledejte jedno zbytečné přemístění. Krátká partie s porozuměním je pro začátečníka užitečnější než dlouhé hádání nad neznámými pravidly.

Praktická poznámka: při každém novém pravidle se vyplatí na chvíli zastavit a oddělit to, co přesně říká pravidlo, od doporučení pro začátečníka. Pravidlo určuje legálnost tahu, zatímco doporučení může mít výjimku podle pozice. Když se obojí zamění, vznikají zbytečné spory u stolu. Nahlédnutí do oficiálního textu je spolehlivější než vzpomínka na televizní partii nebo útržek diskuse.

Domácí kontrolní postup je jednoduchý: nejprve zjistěte, kdo je na tahu, potom označte obě královská pole, nakonec se podívejte na napadení a překážky. Teprve pak uvažujte o taktice nebo plánu. Zápis souřadnic na papír pomáhá předejít tomu, že si při vysvětlování prohodíte levou a pravou stranu. Pokud není jasné, odkud figura přišla, raději začněte znovu od ověřeného postavení.

Když se při společné partii objeví nesouhlas, nemusí rozhodovat hlasitější hráč. Oba si mohou nakreslit malý seznam kandidátních tahů a u každého vyřadit ten, který porušuje pohyb figury, obsazenost pole nebo bezpečnost vlastního krále. Taková debata bývá poučnější než okamžité prohlášení, že jeden tah je nesmysl. V soutěžním prostředí je samozřejmě rozhodující rozhodčí a platná pravidla dané soutěže.