Rozpoznání šachu
Šach nastává, když protivník napadá pole obsazené králem. Hráč na tahu musí šach odstranit. Může králem ustoupit na bezpečné pole, sebrat útočící figuru, nebo mezi útočníka a krále vložit jinou figuru, pokud jde o útok po linii a mezilehlé pole existuje. U šachu jezdcem nelze útok zaclonit. Dvojitý šach zpravidla vyžaduje tah králem, protože jediným běžným tahem nelze odstranit dva samostatné útoky. Nikdy nesmíte odehrát tah, který by vlastní král nechal v šachu.
Kdy končí mat
Mat je šach, proti kterému neexistuje žádná legální obrana. Nestačí, že je král napaden a hráč je nervózní: opravdu je třeba prohlédnout všechny možnosti ústupu, sebrání a krytí. Pokud ani jedna není legální, partie končí vítězstvím útočící strany. Jednoduchý způsob kontroly je nejprve označit pole napadená protivníkem, pak vyzkoušet královy sousedy a nakonec ověřit, zda jiná figura může pomoci. Figury nesmějí být přesunuty tak, aby odhalily nový útok na vlastního krále.
Pat není mat
Pat nastane, když hráč na tahu není v šachu a nemá žádný legální tah. Výsledkem je remíza, nikoli vítězství strany s převahou. To je důležité zejména při dohrávání s dámou nebo věží: neomezujte krále bezmyšlenkovitě, dokud se neujistíte, že soupeř má tah, nebo že je opravdu mat. Další remízové situace zahrnují dohodu a postavení, v němž žádná strana nemůže dát mat žádnou sérií legálních tahů. Opakování pozice a pravidlo počtu tahů mají zvláštní podmínky v oficiálních pravidlech.
Cvičení s rozhodováním
Položte na prázdnou desku bílého krále na a1, černého krále na c2 a černou dámu na b3. Je na tahu bílý. Bílý král není v šachu: dáma z b3 neútočí na a1 a černý král z c2 také ne. Pole a2 a b1 však napadá dáma z b3; b2 napadá černý král z c2. Bílý nemá jiný tah ani figuru. Jde tedy o pat. Všimněte si, že přesné souřadnice umožňují cvičení ověřit bez kresleného obrázku.
Domácí kontrolní postup je jednoduchý: nejprve zjistěte, kdo je na tahu, potom označte obě královská pole, nakonec se podívejte na napadení a překážky. Teprve pak uvažujte o taktice nebo plánu. Zápis souřadnic na papír pomáhá předejít tomu, že si při vysvětlování prohodíte levou a pravou stranu. Pokud není jasné, odkud figura přišla, raději začněte znovu od ověřeného postavení.
Když se při společné partii objeví nesouhlas, nemusí rozhodovat hlasitější hráč. Oba si mohou nakreslit malý seznam kandidátních tahů a u každého vyřadit ten, který porušuje pohyb figury, obsazenost pole nebo bezpečnost vlastního krále. Taková debata bývá poučnější než okamžité prohlášení, že jeden tah je nesmysl. V soutěžním prostředí je samozřejmě rozhodující rozhodčí a platná pravidla dané soutěže.
Veškerá domácí cvičení berte jako postupně rozšiřovaný sešit. Jedna stránka může obsahovat původní postavení, stranu na tahu, navržené řešení a krátkou poznámku, proč ostatní možnosti nefungují. Když později najdete chybu, opravu připište a ponechte původní otázku pro srovnání. Získáte tak přehled vlastního pokroku bez složitého softwaru nebo placeného kurzu.
