Král se v koncovce zapojuje

Když na desce zbude málo figur, král se z chráněné postavy stává aktivním pomocníkem. Stále ovšem nesmí vstoupit do šachu. U pěšcových koncovek záleží na tom, kdo je na tahu, zda král podporuje postup pěšce a zda soupeřův král stihne blokovat proměnu. Nepřeskakujte tuto fázi: jednoduchá koncovka učí přesnému počítání lépe než deset názvů zahájení. Zkuste si nejprve na prázdné desce projít všemi sousedními poli krále a vyloučit ta, která kontroluje soupeř.

Opozice a postup pěšce

Opozice je situace, kdy králové stojí proti sobě na stejné linii s jedním volným polem mezi nimi. Strana na tahu může být nucena ustoupit a umožnit druhému králi vstup. Není to kouzelný trik zaručující výhru; záleží na poloze pěšce, hraně desky a tahu. Učte se rozlišovat mezi pravidlem a konkrétní pozicí. Pro začátek zkuste bílé krále e4, černého e6 a bílého pěšce e3, na tahu černý. Králové si stojí v opozici, ale výsledek se musí ověřit dalšími legálními tahy.

Mat dámou a králem

S dámou a králem proti samotnému králi lze při správné hře dát mat. Nejprve dámou omezujte prostor soupeřova krále, potom přibližujte vlastního krále, který musí pomoci hlídat úniková pole. Pozor na pat: pokud soupeřův král není v šachu a nemůže nikam táhnout, je remíza. Nesnažte se matovat pouze nahodilým přeskakováním dámy. Dobré cvičení je nejprve vymezit menší obdélník dostupných polí, potom opatrně zmenšovat jeho rozměry a vždy kontrolovat, že zůstává legální tah.

Mat věží a králem

Věž s pomocí vlastního krále dokáže soupeřova krále postupně zatlačit k okraji. Věž hlídá řadu nebo sloupec, král pomáhá obsazovat důležitá sousední pole. Když je soupeřův král v šachu, vždy ověřte, zda může uniknout, případně zda může věž sebrat. Nepřibližujte věž bez podpory. Jako první domácí úkol si na prázdné desce vyznačte, která pole hlídá věž z d4, a pak přidejte krále tak, aby mezi králi nikdy nebyla vzdálenost jediného pole.

Praktická poznámka: při každém novém pravidle se vyplatí na chvíli zastavit a oddělit to, co přesně říká pravidlo, od doporučení pro začátečníka. Pravidlo určuje legálnost tahu, zatímco doporučení může mít výjimku podle pozice. Když se obojí zamění, vznikají zbytečné spory u stolu. Nahlédnutí do oficiálního textu je spolehlivější než vzpomínka na televizní partii nebo útržek diskuse.

Domácí kontrolní postup je jednoduchý: nejprve zjistěte, kdo je na tahu, potom označte obě královská pole, nakonec se podívejte na napadení a překážky. Teprve pak uvažujte o taktice nebo plánu. Zápis souřadnic na papír pomáhá předejít tomu, že si při vysvětlování prohodíte levou a pravou stranu. Pokud není jasné, odkud figura přišla, raději začněte znovu od ověřeného postavení.

Když se při společné partii objeví nesouhlas, nemusí rozhodovat hlasitější hráč. Oba si mohou nakreslit malý seznam kandidátních tahů a u každého vyřadit ten, který porušuje pohyb figury, obsazenost pole nebo bezpečnost vlastního krále. Taková debata bývá poučnější než okamžité prohlášení, že jeden tah je nesmysl. V soutěžním prostředí je samozřejmě rozhodující rozhodčí a platná pravidla dané soutěže.